Jak aplikovat v mateřské škole

Učitelka připraví dva stejné (např. červené) archy papíru (A4 stačí) a dvě stejné sady čtyř vystřižených obrazců jiné barvy (viz obrázky). Předloží čtyři dvojice shodných obrazců a ptá se:

• „Děti, jak zjistíme, jestli jsou některé obrazce stejné (shodné)?“ 

Děti navrhují řešení. Porovnávají nahodile velikosti některý obrazců: 

• „Jo, tyhle jsou shodné.“
• „Tyhle taky.“ 

Učitelka navodí situaci, aby se přesvědčily, že jsou po dvojicích shodné:

• „Jak to ale zjistíme?“

Děti:

• „Já to vidím. To je jasný.“

Učitelka:

• „Ale já to nevidím, tak mi to ukaž, jestli to pasuje pěkně na sebe.“

Porovnávají nejen ukázáním, ale skutečně překrytím na sebe (co se kryje, je shodné).

Učitelka rozmístí na každý arch 4 obrazce, na první arch do „rohů“ a na druhý volně, různě otočené. Otázka zkoumání:

• „Děti, na kterém papíře je vidět více červené barvy“?

Sledujeme, které dítě umí interpretovat výsledek předchozího zkoumání, že jsou dvojice obrazců shodné.

Pravděpodobně budou děti volit obr. A) jako ten s větší červenou plochou (odpověď závisí na úrovni kauzálního myšlení – Piaget). 

Pokud se najde dítě, které je schopno určit správný závěr, vyzveme ho, aby to ostatním vysvětlilo. Má dítě tendenci se přesvědčit (nebo je schopno se přesvědčit) přemístěním obrazců, že je červená část stejná?