Ano. V první lekci jsme si připomínali, že v životě čteme při různých příležitostech, účely se také liší; výuka/vzdělávání by tento fakt měla také zohlednit.

Pro děti hrají atraktivní cíle a obsahy velkou roli stejně tak jako promyšlený průběh a věcná správnost výuky. Zároveň připomínáme, že v gramotnosti platí, že trénink dělá mistra – děti musí číst často a rády, aby se mohly zlepšovat.

Určitě! To podpoří zapojení čtenáře do řešení problémů a zvýší zájem dětí o to, co dělají ostatní.

Sbírat důkazy o učení a analyzovat je a podle nich plánovat další výuku je naprostý základ úspěchu učitele – a platí to nejen o gramotnosti jako cíli učení, ale o podpoře dosahování různých cílů, vč. konceptových – tedy žákovského utváření pojmů a pochopení poznatků vědy.

Ano. Chci-li sbírat důkazy o učení, musím analyzovat učivo a vybrat podstatné pro různé žáky ve třídě; teprve potom lze připravit důkazy o učení (a platí to i o předběžné analýze čtenářských cílů, tedy pro práci s kontinuem čtenářské gramotnosti).

Identifikace didaktického potenciálu po stanovení cíle je další důležitý krok při podpoře gramotnosti a samostatnosti dětí k tomu, aby výuka „klapla“.

A tím se vracíme na začátek; to, že je hodina dobře připravena, je jen polovina úspěchu profi učitele (teach as a pro, jak píše Hargreaves). Druhá polovina je tvořena právě upřímným zájmem učitele a jeho vstřícností během výuky; to pomůže i tehdy, když kvalitní příprava nepomůže a ve třídě se něco nepovede – vstřícností buduje učitel důvěru, která je hlavním sociálním kapitálem fungujícího společenství!