To není vhodné východisko, je způsobeno silným paradigmatem učitelů, že žák má všemu ve výuce rozumět, a to optimálně všichni stejně: pak je výuka bezpečná. Ale není pro žáky atraktivní, zejména čím jsou ve školních lavicích déle: takže budou učení věnovat slabší mentální úsilí a výsledky učení nebudou dlouhodobé, hluboké, neovlivní žákovské myšlení – škola se přílišným lpěním na nespornosti vzdaluje od pestrého reálného světa!

Žáci neporozumí složitosti kontextů tehdy, když to nevyzkoušíte a nebudete polemické obsahy předkládat a řešit často – naopak, jděte s kůží na trh, nabídněte jim vlastní uvažování, modelujte přímo před nimi potřebné schopnosti (rozbor, divení se, interpretace, sdílení názoru) – děti to bude bavit!

Toto se sice může stát (a stalo se i autorovi lekce), ale lze tomu předcházet – rodiče mají být informováni (a mohou i ředitelem, který tak podpoří didaktické postupy učitele), že děti budou řešit náročné obsahy s různou možností interpretace, že bude docházet k polemikám, které ale učitel zvládne.