Když předkládáme žákům problémy a složité, nelineární texty, jak mohou text posoudit podle obsahové stránky, pokud nemají dostatečné oborové poznání? Nemohou, chyběly by jim k tomu mentální nástroje. Proto se čtenářská gramotnost má rozvíjet spolu s poznáváním oboru i toho, jak obor postupuje, jak dospívá k faktům a souvislostem.

Kvalitní čtenářské úlohy – ty, které umožňují práci s dobře vybranými autentickými texty (připomínáme didaktický potenciál textu), jsou vhodnou příležitostí k postupnému rozvíjení čtenářských návyků a strategií. Ty napomohou žákovi řešit složitější projektová a problémová zadání samostatně.

Vývojové kontinuum nebo mapa učebního pokroku (viz knihovna) slouží žákovi k tomu, aby přemýšlel o aktuálním stavu svých čtenářských dovedností komplexně, ne náhodně, jako je to v čtenářské úloze. Aby si uvědomil, kde je na cestě k dobrému čtenáři na základě vlastního výkonu (vzpomeňte si na důkaz o učení): práce s kontinuem mu ukáže, jaký je čtenář a co může dělat, aby se jako čtenář dále zlepšoval...

Problémové úlohy jsou tím prostorem, který umožňuje využít čtenářských návyků a samostatnosti v plné šíři; bez předchozího mohou ale pro žáka způsobovat traumata a bloky: proč mi to nejde, proč mě neposlouchají? Co mám dělat? Kdo mi pomůže? Samostatný čtenář se vychovává, ten se nerodí! Neurologové navíc potvrdili, že schopnost kritického čtení může bez cvičení i zmizet.

Traumatům se dá čelit jednak vývojovým kontinuem, ale zejména tím, že s dětmi a žáky diskutujete o čtení v životě, k čemu je, kdy pomohlo vám… A ptáte se jich na totéž. Jdete jim příkladem, ukazujete se s knihou či jinými náročnými čtenářskými formáty. Podporujete je, aby četli hlavně to, co je zajímá, zvyšujete jejich čtenářskou sebedůvěru a intenzivní čtenářství. Hluboké začtení se do textů se nedá ničím nahradit.