Čtenářská gramotnost
- ×↕
I věci mohou vyprávět
- ×↕
Jak aplikovat v základní škole
- ×↕
Ukázka zpracování projektu – cíl:
Žák vyhledá a s pomocí digitálních technologií zaznamená a uchová zjištěná data týkající se předmětů z naší minulosti, využije je pro tvorbu autorského textu a formuluje hypotézy pro oblasti, kde se data nepodařilo dohledat.
- ×↕
Ukázka zpracování projektu – scénář
U každého bodu scénáře si můžete zobrazit, kde vidíme příležitost k hodnocení čtenářské gramotnosti. Ale nejprve na to zkuste přijít sami.
- ×↕
Při návštěvě muzea žáci utvoří malé skupiny a společně vyberou objekt z minulosti, který je v expozici zaujal.
Tady asi příležitost k hodnocení čtenářské gramotnosti není. Ale vedete si dobře :-)
Smazat textPřidat text - ×↕
Pokusí se o něm zjistit co nejvíce informací přímo na místě.
Práce s konkrétním zdrojem informací bez interpretace je důležitým předpokladem rozvoje kritického myšlení – každý rád k textům hned dodá to své... ale zde je to nevhodné!
Smazat textPřidat text - ×↕
Vybraný objekt a zjištěné informace zaznamenají a zdokumentují pomocí digitálních technologií (např. diktafonů, mobilních telefonů, fotoaparátů).
Pro kritickou práci s informacemi je třeba je zachovat v původním podání. Navíc žáci mohou diskutovat o tom, zda mají informací již dost a jsou spokojeni, anebo navrhovat, jak či kde je obohatit.
Smazat textPřidat text - ×↕
Po návratu do školy získají skupiny o vybraném objektu další doplňující informace (z webových stránek, periodik, odborných publikací, od pamětníků, ...).
Toto je dobré východisko pro rozvoj základní ČG, nicméně pokud by byl zařazen důkaz o učení, který bude obsahovat analýzu spolehlivosti zdroje, žák může hodnotit samotné texty a spolehlivost informací, a také si říci, jak mu to šlo a co by se ještě potřeboval naučit!
Smazat textPřidat text - ×↕
Poté žáci zpracují „životopis“ vybraného objektu (vyprávění věci o jejím životě a důležitých událostech), psaný v „ich“ formě.
Ani tady není příležitost k hodnocení čtenářské gramotnosti. Pokračujme dál.
Smazat textPřidat text - ×↕
Ty úseky „života“ objektu, které se skupině nepodařilo pomocí získaných informací odhalit, mohou žáci nahradit vlastní představou („hypotézou bílých míst“). Fiktivní (jimi vymyšlené) pasáže musí zřetelně označit (např. barevně).
Tady žáka vedeme už k hodnocení informační základny či portfolia, včetně zahrnutí vlastní zkušenosti a fantazie – je to nejen pro žáky atraktivní, ale i důležitý mentální okamžik vysuzování.
Smazat textPřidat text - ×↕
Při závěrečné reflexi nad jednotlivými „životopisy“ objektů žáci diskutují nejen o úloze zvolených objektů v minulosti a jejich významu pro současnost, ale také o způsobu získávání a ověřování informací, jejich přehledné archivaci, informačních zdrojích, jejich relevantnosti, náležitostech autorského textu, záměru autora, formální podobě klíčových sdělení textu apod.
Diskusí umožníme žákům využít informace k poznání světa – užitečnost informací, užitečnost čtení – ale též si uvědomit, že informace nerostou na internetu jako houby, ale že je někdo zjistí a nějak zveřejní, podá, včetně možnosti zamlčení apod...
Smazat textPřidat text
